Historie fotovoltaického článku se datuje od roku 1839, kdy francouzský fyzik Alexander Edmond Becquerel jako první objevil fotoelektrický jev. Konkrétně fotoelektrický jev vnější – fotoemisi. Dále lze rozlišit další dvě formy fotoelektrického jevu, a to fotovoltaický jev, kterým se budeme zabývat, při kterém elektrony setrvávají v materiálu a fotoionizaci. Ovšem první fotovoltaický článek zkonstruovali roku 1877 W. G. Adams a R. E. Day a právě oni poprvé pozorovali fotovoltaický jev. Následoval je v roce 1883 americký vědec Charles Fritts. Jeho fotovoltaický článek disponoval účinností spíše úsměvnou – menší než 1%. Vzhledem ještě v té době neznalosti fyzikálního principu fotoelektrického jevu byl vývoj velmi pomalý.
Průlom nastal roku 1905, kdy fyzikální princip fotoelektrického jevu objasnil Albert Einstein, za což dostal roku 1921 Nobelovu cenu za fyziku. V roce 1946 si fotovoltaický článek z křemíku nechal v USA patentovat Russel S. Ohl. Jeho fotovoltaické články měly účinnost okolo 1%. Až v roce 1954 byly vyrobeny první fotovoltaické články schopné vyrábět elektřinu a jejich účinnost byla přibližně 6%, což bylo znatelně více, než v počátcích.
Vývoj fotovoltaických článků, i tak nebyl snadný. Cena byla velmi vysoká, a proto se fotovoltaické články používaly zatím pouze tam, kde cena nehrála roli. Odvětví, kde se jako první využívalo fotovoltaických článků byla kosmonautika, popř. aplikace, kam nebylo možné přivést jiným způsobem elektřinu. Velký rozvoj solárních článků nastal posléze v 70. letech. Došlo k rozvoji polovodičových součástek a nastalo rozšíření výroby křemíku. Postupem času se cena FV článků snížila natolik, že se solární články začaly vyskytovat téměř všude od kalkulaček až po solární články pro budovy.
Největší rozmach nastal v roce 2010, kdy se instalovaný výkon z FVE v Evropě dostal přes 30GW. V roce 2014 dosahoval instalovaný výkon v Evropě téměř 90GW. Největším producentem elektrické energie z fotovoltaiky je Německo, které preferuje hlavně obnovitelné zdroje energie. V České republice instalovaný výkon dosáhl téměř 2GWe, a to hlavně díky dotaci s názvem „Zelená úsporám“. Výroba elektrické energie z fotovoltaiky stále narůstá a pravděpodobně poroste i nadále, což způsobuje řadu problémů v přenosové soustavě. V ČR lze očekávat v roce 2021 další velký nárůst FV zdrojů díky další připravované dotaci, tentokrát s názvem „Nová zelená úsporám„.
zdroj: https://otik.zcu.cz/